stránky kroužku
Závěry 2. kola badatelské hry
(pokud chce někdo tyto informace zpracovat do badatelského úkolu, - může! - max. 2 řešitelé)
* pozorování vodních živočichů, mikroskopování (snámky z mikroskopu) a odvápnění vejce - zde !*
dole info o přípravě na plnění 2.kola badatelské hry
zapsáno 23.3.2013
Ve 2.kole
badatelské hry jsme
se rozhodli, že se rozdělíme na 3 skupiny,
protože každého z nás zajímali
jiní živočichové.
Měli jsme trošku problém, protože u nás jsou ještě vodní
plochy zamrzlé (stojaté i tekoucí potoky),
tak jsme nesehnali nitěnky, pro
které se musí hlouběji do potoka, víme, že žijí u místa, kde se stékají
potoky,
ale tam jsme si po ledu netroufli jít.
Bádali jsme s plovatkami, larvami jepic a labyrintní
rybkou-
čichavcem.
Úvodní
úvaha
Z textu zadání
badatelské hry jsme zjistili a následně ověřili v další
literatuře, že
teplá voda by měla obsahovat méně rozpuštěného kyslíku než voda
studená.
Překvapilo nás to. Informace byla pro nás nová.
Proto jsme to ověřili testovací
sadou SERA Test-Set O2 / Sauerstoff a samozřejmě s pomocí
teploměru.
Voda studená
Voda teplá
Testování jsme pak
kontrolně
prováděli i u pokusů se živočichy, ale už jsme měli jistotu v základní
věci
–
teplá voda obsahuje méně rozpuštěného kyslíku než voda studená.
* * *
Skupina
1 – larvy jepic
Našli jsme larvy
jepic
v potoce (víme o nich už dlouho), i když se nejedná o larvy
pošvatky,
myslíme, že naše bádání bude stejně průkazné, protože
larvy jepice mají lupínkaté (tracheální)
žábry na zadečku a je možné jejich pohyb (dýchání) dost dobře
pozorovat,
zejména s použitím lupy, ale i bez. Navíc těchto larev je
v našem
potoce plno pod každým kamenem.
Hypotéza
1- larvy jepic
Myslíme si, že
larvy jepic
budou mít vyšší frekvenci dýchání v teplé vodě,
ve které je dle námi
ověřených předpokladů méně kyslíku.
Postup:
-do studené vody
jsme
umístili 3 larvy jepic. Teplota vody
Kyslíku dle testování cca 5,5 až 6 mg/l.
Larva klidně ležela
na
kameni, občas občas si „propláchla“ žábra na zadečku,
jako by jí zadečkem
projela mexická vlna (na stránkách i video).
-poté jsme larvy
přesunuli do
vody teplé. Teplota cca
kyslíku dle
testování mezi
0,5 -1mg/l.
Larvy začaly
rejdit, po cca
20 sekundách se zastavily na dně nádržky a začaly prudce mrskat
„ocásky“-zadečky se žábrami, dokonce tak, že je zvedaly jako štíři a
divoce
hýbaly tracheálními žábrami.
Předpokládáme, že tak dělaly ve snaze získat z
vody kyslík.
Závěr: naše hypotéza se potvrdila.
Larvy byly
„spokojenější“ ve studené vodě, ve které se jim, jak se zdá, lépe
dýchalo.
Navíc nás zaujalo,
že larvy
jepic asi „nemají rády“ teplou vodu.
Vzpomínali jsme, jak teplá bývá voda v
Zádilském potoce, odkud jsme larvy přinesli.
Kohosi napadlo, že je to podhorský
potok (Vsetínsko je sice v pahorkatině, ale...) a voda tam bývá i v
parném létě
ledová.
Jakou ale mívá maximální teplotu - to musíme ověřit. Píšeme si to
do
úkolů na letní období.
Myslíme si ale, že voda nikdy nedosáhne 20°C-to je naše
hypotéza.
Při sběru našich vzorků fauny byla teplota vody
jepice s popisem- zde !
Něco navíc: Jepice (Ephemeroptera ): živočichové-
členovci-šestinozí (vzdušnicovci)-hmyz-křídlatí...
proměna nedokonalá – vajíčko
(voda), larva(voda), dospělec-okřídlený
hmyz, který většinou žije krátce.
Larvy se živí
detritem - drobnými organickými zbytky ze
dna potoka
ale dle literatury i drobnými mikroorganismy.
V potoce je občas pozorujeme a
víme, že sedí na kamenech zespodu, často v proudu potoka.
Takže buď tam mají
víc potravy, nebo víc kyslíku (jak voda proudí), nebo obojí.
Jepičí larvy
nedokážeme určit
do druhu. Pozorovali jsem několik typů larev jepic,
ale nejsme s jistí, zda se
jedná o jeden druh v různých instarech (stádicích mezi svlékáním
larev),
nebo
(asi pravděpodobněji) o více druhů jepic. S přesným určením nám
nepomohli ani
odborníci
z Muzea regionu Valašsko a tak ná stačí určení do rodu - jepice.
Skupina
2 - plovatky
Našli jsme
plovatky, o
kterých už víme dávno, a žijí v našem rybníčku.
Vypravili jsme se za nimi
ven, abychom ji nepřenášeli do školy.
Hypotéza-předpoklad: Plovatka bahenní se bude častěji
nadechovat v teplé vodě,
o které víme, že obsahuje méně kyslíku
Postup: pozorovali jsme plovatku ve studené vodě
rybníčku.
Za
5 min se nešla nedechnout ani jednou. Šmejdila po dně.
Teplota vody cca
Stejnou plovatku
jsme vytáhli
a dali ji do nádržky s teplou vodou.
Přilili jsme teplou vodu z termosky, ohřáli tak vodu v
nádobě na cca
Plovatka začala plavat spodní částí těla k hladině, otvírala pneumostom
(dýchací otvor na hlavové části),
za 5 min celkem 16x.
Závěr: plovatka se nadechovala u hladiny v teplé
vodě.
Něco navíc: Plovatka
bahenní – živočichové, měkkýši- plži
-plicnatí -plovatkovití.
Žije po celé Evropě
ve
stojatých vodách, živí se rostlinnou potravou ve vodě.
Vzhledem k tomu, že jsme
ji viděli vyplavat nad hladinu a dýchat vzdušný kyslík, tak je jisté,
že to
dělá.
Ale jak přežije období, kdy je rybník zamrzlý? Musí mít možnost si buď
ukládat zásoby kyslíku v těle nebo používat i kyslík rozpuštěný ve
vodě,
protože jinak by plovatky zimu v našem rybníčku nepřežily.
Byla nám zima.
Takže jsme se
tam moc nezdržovali. Plovatky si nasbíráme
na jaře a budeme je pozorovat ve třídě.
* * *
Skupina č. 3-
labyrintní rybky
No a nakonec jsme
se
domluvili v ZOEXU, kde nám paní majitelka povolila provést, fotit
a
natáčet pokus s čichavci - labyrintními
rybkami, které kromě kyslíku
rozpuštěného ve vodě „dodýchávají“
kyslík ze vzduchu tak, že vystrčí tlamičky
nad hladinu. Protože byli čichavci
v nádržce se skalárami, rozhodli jsme se pro
jednoduché pozorování:
Hypotéza: Čichavec se bude chodit (plavat) nadechovat
ke
hladině, protože je to labyrintní rybka
a potřebuje (umí) dýchat i vzdušný kyslík. Ale a skaláry ke
hladině
nepoplují,
protože dýchají jen kyslík rozpuštěný ve vodě.
Závěr: hypotéza se potvrdila. Čichavci se
nadechovali u
hladiny, zejména ti,
kteří se proháněli a naháněli v akváriu, skaláry se k hladině
nepřibližovaly.
Něco navíc: Labyrintky: mají orgán-labyrint, kterým jsou
schopny
dýchat vzdušný kyslík.
Mezi labyrintky patří i známý lezoun indický, který se
umí přesouvat i po souši.
Námi pozorované
labyrintky se
chovají jako akvarijní rybky pod názvem čichavec modrý.
A co jsme ještě
prožili
pří bádání:
když jsme byli
odlovit larvy
jepic (a pátrali jsme po nitěnkách)
našli jsme v potoce velké množství
blešivců. Protože vypadali legračně, přinesli jsme si jich pár do školy
do
nádržky.
Omylem jsme si přinesli na kameni i 2 ploštěnky a jednu pijavku. Takže
jsme je také pozorovali.
Blešivci byli aktivní ve studené vodě (4.-
přestali rejdit po dně a prudce pohybovali tělem. Překvapilo nás
to, protože jsme předpokládali,
že teplá voda by jim mohla vyhovovat, šli jsme
na to logikou: teplá voda- teplejší tělo, větší aktivita.
Je ale jisté, že
když jsme blešivce našli v našem
studeném potoce, jsou asi přizpůsobeni chladu.
Budeme je ještě pozorovat v
přirozeném prostředí v létě.
Blešivec: živočich,
členovec,
korýš (příbuzný raků!), rakovec.
Na hlavovém konci jsme pozorovali dva druhy
tykadel, na zadečku střapatý konec- telson.
Pozorování ploštěnky
bylo také zajímavé.
Hlavně když plavala spodní částí ke hladině, mohli jsme si
prohlédnout celé její tělo.
Prosvítal i tvar
trávicí soustavy.
Ploštěnka- video- zde !
Podle tvaru hlavy
si myslíme,
že to byla ploštěnka potoční.
Pijavka byla „vyhublá“, zřejmě dlouho nenarazila na
žádnou
potravu.
Pohybovala se zajímavě, přichytávala se oběma konci těla na podložce
(kámen, dno nádržky)
a dokázala se
protáhnout až na neuvěřitelných
ploštěnka a pijavka
-pijavku jsem neidentifikovali (zplošťuje se, natahuje se, kroužkování
neznatelné??)
Více na našich
webovkách:
http://heureka-sychrov.sweb.cz
Ve Vsetíně dne
24.3.2013
* * *
Na závěr schůzky jsme si založili chov listonohů... no uvidíme...
zatím se žádnému z žáků doma nevylíhli
schůzka kroužku Heuréra v pondělí 18.3.2013
příprava
(zapsáno 16.3.2013)
v pondělí 18.3.2013 budeme plnit 2. badatelský úkol do soutěže
tedy 2.kolo badatelské hry - pročtěte si zadání na objevuj.eu
a připravte si hypotézy pro všechna zadání!! - viz úkol z minulé schůzky
Úkoly pro 2. kolo badatelské hry - tajemný podvodní svět
1.prověřit místní prodejny-zverimexy, tam pátrat,
kde mají labyrintní akvarijní rybky – tzv.bojovnice pestré, čichavce, rájovce dlouhoplotvé atd...
-vyfotit rybky, pozorovat dle návodu v badatelské hře)
labyritní rybka=taková, která umí dýchat i vzdušný kyslík (vyplave nad hladinu a nadechne se)
2.zjistit (na internetu) odkud se bere ve vodě rozpuštěný vzdušný kyslík
3.pravděpodobně budeme pracovat s nitěnkami,
potápníky, popř. rybkami....
vyslovte si ale hypotézy pro všechny doporučené organismy (piš na druhou stranu)
a)reakce plovatky v závislosti na t (°C)
( modré=ODKAZY!! na info o živočiších!!)
Nezapomeňte- 25.3. 2013 jdeme za stopařským dobrodružstvím na zámek!!
Budeme stopovat a odlévat stopy atd...
počítejte s trváním kroužku tak do 15.00 hod!!