Základní škola Vsetín, Sychrov 97

schůzka kroužku Heuréka- 4. 2. 2013 + 11.2.2013
1. nejprve jsme se přihlásili všichni do skupiny Sychrováci
na webu Heuréky
je nutné, abyste se přihlásili na objevuj.eu
poté vstoupili do svého profilu
poté vybrali skupinu - Sychrováci a poslali žádost o přístup do skupiny, pak se stanete jejím členem,
už je nás tam 19... přidejte se!!

2.další část schůzky pokračovala v učebně přírodopisu
každá dvojice si vylosovala jeden úkol ze tří nabídnutých  zde !
v zadání badatelské hry a založila živné půdy a naočkovala bakterie

3.další týden jsme vyhodnotili  nárůsty bakterií a vypracovali
hodnocení pro odevzdání do badatelské hry - uffff, hotovo!!
11.2.2013
vyhodnocení pokusu - bádání...

v pořadí: fotodokumentace:
text:
fotodokumetace:

a
a
 a
a
 a
a
 a
a
 a


text:

1.    kolo badatelské hry, leden 2013- MIKROSVĚT

více na našich webovkách včetně fotografií z bádání

http://heureka-sychrov.sweb.cz/index.html

 

Rozhodli jsme se vyzkoumat všechna 3 zadání a prohlédnout si mikrosvět pořádně a zblízka.
Čekáme ale na dodávku sterilních Petřino misek, tak děláme i jiné pokusy.

Schůzka 4.2.2013- plnění badatelské hry

Dodržovali jsme postup podle návodu

Celkem jsme založili 20 Petriho  misek pokusů, z toho byly 4 kontrolní vzorky

 

Zahájení pokusu:

Úkol č. 1-všudypřítomnost bakterií

Naše hypotéza-předpoklad:

Bakterie jsou všude, přepokládáme, že se pohybují i ve vzduchu.

Na víku od koše bude bakterií více druhů a budou tam i plísně.

 

Úkol č. 2-účinnost mytí rukou

Naše hypotéza-předpoklad

Na části misky, kde otiskneme umytý prst bude méně bakterií

 

Úkol č. 3 – živé bakterie v jogurtu

Naše hypotéza: Jogurt „Aktivia bílá“ má napsáno na obalu, že obsahuje živé jogurtové kultury, takže v něm bakterie budou.

(Pozn. p.učitelka vyslovila jistou pochybnost, když se podívala na trvanlivost jogurtu, která byla 3 měsíce, a tím nás trochu zmátla)

 

 Výsledky 11.2.2013

Úkol č. 1-všudypřítomnost bakterií

Naše hypotéza se naplnila. Bakterie a zřejmě i jiné mikroorganismy byly všude, i  ve vzduchu, na víku koše (velmi mnoho), na podlaze, na tabuli, na klíči i na minci…

Kolonie ale moc nenarostly. Myslíme si, že to bylo proto, že jsme Petrino misky uchovávali v běžné teplotě a jen týden (pak přišly prázdniny a tak jsme pokus ukončili).

 
Úkol č. 2-účinnost mytí rukou

Naše hypotéza se potvrdila. Na části misky s obtištěným nemytým prstem narostla kolonie bakterií (a možná i plísní), na druhé části byla jen malá tečka – růst začínal, menší infikace)

 

Úkol č. 3 – živé bakterie v jogurtu

Naše hypotéza se nepotvrdila. 6ádné bakterie z jogurtu nám nenarostly. Možné důvody: 1.nejsou tam. 2.naše živná půda pro ně nebyla vhodná. 3.teplota nebyla vhodná.

 

Naše postřehy

-Petriho misky má smysl položit dnem vzhůru, protože voda , která se srážela na víčku by v opačném případě kapala na kolonie bakterií, a zřejmě by je příliš zvlhčovala

-Agar je přírodní polysacharid a má v potravinách značku E 406 ( dlouho jsme nemohli sehnat želé s agarem, protože byl uváděn ne  jménem, ale touto značkou, ale přišli jsme na to!  A sami!)

 
a
 a
a
 a
a
 a
a
 a
a
 a
a
 a
a
 a



4.2.2013
Příprava živných půd a očkování bakterií do nich...

nabídka:

Pracovní postup I:
Důkaz všudypřítomnosti bakterií
 
1. Petriho misky si na spodní straně (ne na víčku!) označíme permanentním fixem.
2. Agarovou půdu v Petriho miskách nejrůznějším způsobem kontaminujeme. Alespoň jednu Petriho misku necháme bez kontaminace jako negativní kontrolu (stačí jedna pro celou třídu). Možnosti kontaminace:
Petriho misku otevřeme a necháme odkrytou různě dlouhou dobu (mikroorganismy ze vzduchu)
na agarovou půdu otiskneme nějaký běžný předmět (minci, prsty, kapesník)
na agarovou půdu položíme vlas
na agarovou půdu rozetřeme stěr z vybraného povrchu (stoly, kliky dveří), stěr provádíme jednotlivě, balenou vatovou tyčinkou navlhčenou destilovanou vodou
jiné možnosti – fantazii se v tomto případě meze nekladou.
3. Kontaminované agarové půdy necháme při pokojové teplotě (dnem vzhůru) na tmavém místě několik dnů – nejlépe jeden až dva týdny.
4. Vyhodnotíme a pořídíme fotografie nebo nákresy.


... to chtěli samozřejmě dělat všichni, a ty nápady...
stěr z podlahy, z dlaně, z mobilu, z ručníku, z prkýnka na WC... no poráda!!!
a

a

a


Pracovní postup II:
Účinnost mytí rukou
 
1.    Petriho misku s agarem si podepíšeme a na spodní straně ji rozdělíme čarou permanentním fixem na dvě poloviny (ne na víčku!).
2.    Obě poloviny si označíme (čísly, písmeny, symboly), abychom je od sebe odlišili.
3.    Na agar v jedné polovině misky potom zlehka otiskneme svůj prst.
4.    Prst si potom důkladně umyjeme (teplou vodou a mýdlem) a po usušení (papírovým ručníkem na jedno použití) ho otiskneme na agar na druhé polovině misky.
5.    Misku zavřeme víčkem, otočíme dnem vzhůru a necháme při běžné teplotě na tmavém místě (ve skladu, skříni, kabinetu apod.). Výsledek odečítáme po 1 týdnu.
6.    Vyhodnotíme a pořídíme fotografie nebo nákresy.
Hodnocení: Při správném provedení pokusu by mělo na polovině, kde byl otisknut neumytý prst, růst viditelně více mikroorganismů. Pokus je ovšem citlivý na pečlivou práci, každé kýchnutí, zakašlání nad odkrytou miskou nebo jiná kontaminace může celý pokus zmařit. Důležité také je, aby se miska odkrývala jen na nezbytně nutnou dobu, aby nemohlo dojít ke znečištění mikroorganismy normálně přítomnými ve vzduchu. Zároveň je potřeba si uvědomit, že ani důkladné umytí tímto způsobem neodstraní všechny mikroorganismy z pokožky. Riziko nákazy potenciálním patogenem se úplně neodstraní, ale výrazně sníží!
 
Fotodokumentace: Misky těsně po otisku obou prstů a po skončení inkubace (po jednom až dvou týdnech).

na tom se podílela Bětka a Verča z 8.A
a Eliška a Kristýnka ze 6.A

a

a



Pracovní postup III:
Důkaz živých bakterií v jogurtu
 
1. Petriho misky si na spodní straně (ne na víčku!) označíme permanentním fixem.
2. Na agarovou půdu naočkujeme bakterie z jogurtu, který obsahuje živé kultury: malé množství jogurtu nabereme mikrobiologickou kličkou (kovovou nebo plastovou, případně jednotlivě baleným párátkem) a rozetřeme (stačí, když na povrchu agaru „nakreslíme“ kličkou klikatou čáru).  Do agaru neryjeme! Volíme bílý jogurt s nízkým obsahem tuku.
3. Kontaminované agarové půdy necháme při pokojové teplotě (dnem vzhůru) na tmavém místě několik dnů – nejlépe jeden až dva týdny. Lépe je umístit je do inkubátoru s teplotou 37 oC.
4. Vyhodnotíme a pořídíme fotografie nebo nákresy.
 
Hodnocení: V místech naočkování je viditelný nárůst bakterií i při pokojové teplotě. Při použití inkubátoru je nárůst masivnější.
 
  to byla parketa Martina a Dana (7.A) a Aničky a Sáry (6.A)
a

a

a

no a nakonec, protože mističek s živnou půdou bylo dost,
tak si všichni udělali ještě nějaké ty stěry z různých povrchů


paní učitelka založila kontrolní vzorek, který jsme ničím nekontaminovali
protože to nikoho nebavilo, prostě jen tak označit misku se živnou půdou... tak to zbylo na ni

a

a pak ještě založila vzorek,
kdy nechala otevřenou Petriho misku a chytala bakterie či jiné mikroorganismy ze vzduchu...
uvidíme, co tam bude po týdnu.
Bude tam asi to, co všichni dýcháme (zárodky bakterií, plísní).
Uvidíme, s čím si musí naše tělo poradit.

Hypotézy jsme si sepsali, otázky si položili a teď čekáme, co se nám prokáže.
Celý pokus (popis) s vysvětlením přidáme příští týden....

Naplněné Petriho misky jsme dali dnem vzůhu  do krabice a uložili do tmy a do tepla.
Proč dnem vzhůru, to už víme... na víčku misek se sráží voda a ta by kontaminovala či nějak ovlivňovala živnou půdu
s naočkovanými bakteriemi,
takhle prostě voda zůstane na dně (doufáme).

a


další fotografie z naší práce dne 4.2.2013
a

a

a

a

a

Při práci jsme dbali důsledné hygieny.
Nepracovali jsme sice s žádnou nebezpečnou látkou, ale při vysokých koncentracích, až nám bakterie narostou,
budeme muset být ještě opatrnější. Vdechovat zbytečně bakterie či plísně není dobrá volba.
Teď šlo hlavně o to, abychom vypěstovali opravdu bakterie, které vypěstovat chceme.
Aby nedošlo ke kontaminaci ze vzduchu, prskáním, kašláním, prachem atd...


...a podívejte se , jak nám zdárně rostou kolonie plíní, které si pěstujeme k výzkumu na příště!!
Přístě pracujeme v pbličejových rouškách! A v laboratorních pláštích!!

a

jak jsou ty plísně krásné,
tolik barev, tolik tvarů... a co teprve, až se nám ukáží pod mikroskopem

a



vloženo 4.2.2013, zodpovídá: Ševčíková