Základní škola
Vsetín,
Sychrov 97
Řešení
badatelské hry –mineralogie- krystalizace
Řešení této úlohy
jsme se
ujali my, žáci 9.A, protože probíráme v rámci přírodopisu
mineralogii.
Pokus jsme nechali ve třídě i s záznamy, aby se s ním mohli
seznámit
ostatní spolužáci z jiných tříd.
Vybrali jsme si halit
– sůl kamennou- chemicky: NaCl (chlorid sodný)
Protože už o
krystalizaci a
krystalech a mineralogii něco málo víme,
využili jsme pokus navržený zadavateli
BH, ale položili jsme si svou vlastní výzkumnou otázku:
Naše
výzkumná otázka:
Vykrystalizuje sůl
kamenná
vždy do stejných krystalů, pokud budeme měnit koncentraci roztoku? (viz
zadání)
Naše
hypotéza, předpoklad: Sůl
kamenná nevykrystalizuje stejně,
pokud se
krystaly budou tvořit z různě koncentrovaných roztoků, pokaždé
vykrystalizuje v jiné krystalické soustavě
( na výběr: trojklonná,
jednoklonná, kosočtverečná, čtverečná, krychlová =obvyklá soustava),
šesterečná
či klencová).
Krystaly budou i různě velké.
Postup:
Založili jsme tři
pokusy
1.První dle doporučení zadavatelů, a to:
-použili
jsme tři čisté Petrino misky (PM), do každé jsme stříkačkou odměřili 3
ml (cm3)
destilované vody,
-misky
jsme si zespodu označili a do první nasypali
-do
druhé
-do
třetí
-sůl
jsme ve vodě rozmíchali dřevěnou špejlí a když byl roztok hotov, už
jsme
s ním nehýbali (založeno v 8.10 hod.), poznámka -
v Petrino
misce s 1,5 g soli se nám nepodařilo rozmíchat všechnu sůl, zdá
se, že
roztok byl „přesycený“
-to
vše probíhalo při teplotě třídy 20-
-za
hodinu se začala ve všech PM tvořit tzv. krystalizační jádra, už bylo
zřejmé,
že v každé misce budou jinak velké krystaly
-za
4 hodiny byly v miskách hotové krystaly a žádná voda
-v misce
č. 1 – s 0,5 g soli, se vytvořily krystaly největší a jevily se po
použití
lupy jako vykrystalizované v krychlové soustavě
-v
misce s 1 g a
Závěr:
Potvrdilo
se nám, že krystaly byly různě veliké.
Nedokázali
jsme ověřit tu část hypotézy, která měly potvrdit, že by sůl mohla
krystalizovat
i v jiné soustavě než krychlové.
2.Druhý
pokus jsme si sami vymysleli, a to takto:
-použili jsme 6
kádinek
-do každé kádinky
jsme nalili
Vytvořili jsme
nasycený
roztok a prokázalo se, že nasycený
roztok za studena pojal méně soli, než nasycený
roztok za tepla (všichni jsme to na vlastní oči viděli),
-pak jsme přidali
ke kádince
č. 1 ještě jednu a propojili kádinky ze dna na dno provázkem
-totéž jsme pak
udělali
ještě 2x, u druhého pokusu jsme obarvili vodu modrým inkoustem a
potřetí jsme obarvili sůl červeným
inkoustem
Hypotéza:
Voda se solí bude
vzlínat po
provázku a při tom bude sůl z roztoku krystalizovat (při
odpařování
vody) a vytvoří krystaly. Roztoky
s červeným i modrým inkoustem vytvoří příslušně zbarvené krystaly
bez ohledu
na to, zda byla barva přidána do vody či do soli.
Voda se zcela
vypaří za 5
dnů.
Závěr:
Prokázali jsme, že
sůl
krystalizuje z roztoku.
Prokázali jsme, že
sůl je
schopna do sebe přijímat barvivy z okolí a pak krystalizuje do
barevných
„typů“ krystalů.
Voda se zcela
odpařila za 3
dny.
* * *
3.Pokus –
zkusili jsme, zda se nějaký druh solí nachází také v minerálce
(dle
etikety tam je) a zajímalo nás, jak bude krystalizovat.
-nalili jsme 1 ml
minerálky
do?
-úzké
zkumavky
-na
talíř
Hypotéza:
rychleji se odpaří minerály z talíře (odpařování probíhá pouze
z povrchu kapaliny, kde je větší plocha pro odpar, dochází
k rychlejšímu odpařování) a na povrchu vykrystalizují „nějaké“
krystaly
solí z minerálky
Závěr: naše
hypotéza se potvrdila.
Voda z rozlité
minerálky
se úplně vypařila asi za 2 hodiny, voda nalitá do zkumavky se
vypařila asi
za den (druhý den už tekutina ve zkumavce nebyla, jen drobný povrch
mikrokrystalů).
Ve Vsetíně dne
13.12.2013