kroužek Heuréka -Sychrov
4.kolo badatelské hry
květen 2013
Cesta
do minulosti
Badatelská hra
- soutěžní
kolo květen
Odkaz na
zadání - na objevuj.eu
V tomto kole
se vydáváme
daleko, daleko do minulosti a měníme se v paleontology.
A tady je malá příprava na
plnění tohoto badatelského úkolu:
Abychom měli
přehled, jak si
vědci minulost rozdělili,
protože každý z nás někdy slyšel o prvohorách,
druhohorách atd… podívejte se
(uvedeno dle
učebnice pro 9. ročník)
Paleontologie je vědní obor,
který se zabývá vývojem života za Zemi
Historická geologie
se zabývá
vývojem zemské kůry
1))Prekambrium – zahrnuje
prahory a
starohory – vzniká v něm život
– nálezy:
bakterie a sinice, datujeme ho
od 4 600 miliónů let do 570 miliónů let
(různé zdroje uvádí mírně odlišné
datace, toho se nelekejte, i vědci mají různé názory na stejnou věc)
Představa malíře
Zd. Buriana
o tom, jak to v prekambriu na zemi vypadalo- zde
!
2))Prvohory- zahrnují
kambrium, ordovik,
silur, devon, karbon, perm
– každý paleontolog, pokud najde trilobita,
datuje
své nálezy do prvohor
– život je vodním prostředí – trilobiti, ostnokožci
(lilijice), vznik prvních obratlovců,
pak koráli, graptoliti, v siluru už
i první rybovití praobratlovci,
první primitivní cévnaté rostliny (rozlišené
tělo, cévní svazky), v devodu prudký rozvoj ryb i obojživelníků,
na břehu
přesličky, plavuně, kapradiny, karbon – významné horotvorné procesy,
zelené
rostliny,
rozvoj nahosemenných (dnes říkáme jehličnany) – období vzniku černého
uhlí (seznam se s tím procesem!),
ráj hmyzu, rozvoj štírů, první
obojživelníci.
Perm – klima teplé, suché, mizí trilobiti,
mezi obojživelníky
převládají krytolebci, rozvíjí se plazi, bujně rostou cykasy a jinany.
Typickým znakem -
přechod
života z vody na souš.
Představa prvohor,
zejména
kambria- zde
3))Druhohory – éra
dinosaurů! –
trias-jura-křída,
moře obsazují měkkýši – hlavonožci (amonii), na suchu menší
formy kapradin.
Jura (jurský park) – rozpad celistvého kontinentu, mohutný
rozvoj pozemských i vodních plazů,
na suchu pořád převažují jehličnany (žrali
je i dinosauři).
Křída trvá až do doby před 65 milióny let- všude jsou mělká
moře, vznikají mohutné
usazeniny-uhličitanové horniny bělavé barvy –
křída. Na konci přichází
alpínsko-himalájské vrásnění
a postupné vymírání velkých plazů (dinosaurů),
objevují se první krytosemenné rostliny
– šacholany,
vrby,
topoly,
ale i byliny
a mechy (to jsou dinosauři mezi rostlinami!)
Představa druhohor-
zde!
4))Třetihory – trvaly asi
63 miliónů let,
skončily před 2 milióny let
Dělíme je na starší
paleogén
a mladší neogén. Přibývá souší,
vyzdvihují se světová pohoří – Himaláj, roste i
pohoří Alp, Kavkazu a Karpat (to je u nás!).
Nastává rozvoj savců,
nejtypičtější jsou šavlozubí tygři, ale i kopytníci, chobotnatci a
první
primáti.
Mezi rostlinami
převažují
stále jehličnany, ale už je zastiňují krytosemenné rostliny
dvouděložné i
jednoděložné.
Představa třetihor-zde!
5))Čtvrtohory – nejkratší a
stále trvající
éra geologického vývoje Země.
Dělíme ji na pleistocén a holocén. Dochází
k ochlazení klimatu,
například v Evropě se střídají doby ledové a
meziledové. Je to éra vývoje člověka.
Mezi typické savce patří mamuti, srstnatí
nosorožci, koně,
jeleni, losi, medvědi, hyeny, lišky, vlci.
Květena a veškeré rostlinstvo je
podobné dnešnímu.
Pročtěte
si pokyny pro práci paleontologa – zde
!
My Vsetíňáci žijeme
v geologickém útvaru Západní Karpaty
(vznik v rámci
alpínsko-himalájského vrásnění hlavně v třetihorách),
naše území je na
nálezy zkamenělin nejstarších poměrně chudé (nemáme tu skoro vůbec
předtřetihorní
„materiál“) .
Přesto v pískovcích a jílovcích – tzv. flyši občas něco
najdeme, a o to víc si takových nálezů vážíme.
Vydáme se do PP
Vršky-Díly a
tam si zkusíme práci paleontologa
v terénu.
-zkusíme hledat
makrofosilie
tak, že „rozloupneme pár kamenů“ a mikrofosilie vyplavováním
z pískovce a
jílovce
Vydáme se také do Muzea regionu Valašsko,
do jeho malé
geologické expozice ve věži zámku a na výukový program
Příběhy Valašských kamenů, který pojednává o geologii a
geomorfologii Valašska, zejména oblasti Vsetína.
Zájemci se mohou
projít geologickou částí stezky Vsetínskými
parky
(zastavení u zámku), kde najdou i kus zkamenělého kmene dubu
z období
čtvrtohor.
Nakonec si ve škole
připravíme výstavku z modelů
zkamenělin,
které máme k dispozici a porovnáme je s nabídkou
v badatelské hře,
abychom viděli zkameněliny, či alespoň „příbuzné
zkameněliny“ v reálu.
fotogalerie
z přípravky na práci paleontologa:
Paleo-geologická
miniexpozice v našem muzeu:
Příběhy
Valašských kamenů- celá reportáž zde !
odkaz na článek zde !
výstavku z modelů
zkamenělin
hledali jsme stejné či podobné zkameněliny, jako na
fotografiích od tvůrců badatelské hry
paleontologové
v terénu
na tuto lokalitu do PP
Vršky-Díly se vydáme zkoumat a hledat... vyšla si 9.A
pokud chceme něco hledat v oblasti Vsetína,
je třeba se připravit na to,
jaké jsou zde geologické poměry, z jaké doby tu máme horniny,
pak také dovodíme, co v nich můžeme najít...
zdroj geologické mapy- zde
!
-zpevněné vrstvy písku a jílu datované do paleogénu (třetihory)
žlutavá místa- svahove sedímenty nezpevněné - hlína a kamení
oblast Valovy skály-horizontální pás- pískovce- jílovce-slínovce
vydali jsme se k oblastem sesuvu na školou (oblast 1007- pískovec, jílovec)
a vybrali jsme několik kamenů... pokusili jsme se je podélně štěpit a hledat nějaké fosilie či otisky
no a nakonec jsme "cosi" našli...
i když nevíme co to je, pro nás to byl badatelský zážitek...
jestli jsou to otisky rostlin či "jen" dovnitř pronikla tekutina jiné barvy a vytvořila tyto obrazy?
detail nálezu:
Po této
přípravě se pouštíme
do plnění badatelského úkolu.
Protože obě
lokality jsou od
nás moc daleko, budeme pracovat virtuálně.
Vybrali
jsme si lokalitu 2, tedy Český kras
(protože někteří
z nás
už v této oblasti byli na rozdíl od první lokality)
Poznámka:
Měli jsme těžkosti s prací na stránkách
objevuj.eu, v sekci badatelských úkolů, některé doporučené odkazy
a
materiály nám opakovaně shazovaly prohlížeč, nešly vytisknout ani
přepískat
vložené soubory pdf (zřejmě velká kapacita), takže práce byla opravdu
obtížná.
A))Jakou lokalitu
jsme
zkoumali a co jsme na fotografiích našli:
Zkoumáme
lokalitu č, 2: Chráněnou
krajinnou oblast Český kras pod zprávou
Agentury ochrany přírody a krajiny (odkaz).
Znak-
Mapa - zde!
Fotografie
č. 1
Myslíme si, že jde
o plže Platyceras gregarium (Praenatica),
Že je to plž jsme
určili
podle ulity –podobnost se současnými plži,
dočetli jsme se, že patří
k poměrně četným zkamenělinám v Koněpruských jeskyních.
Dle atlasu žil
v devonu
(prvohory), předpokládáme, že ve vodě,
zajímavé bylo, že se vědci domnívají, že
žil ve svrchní části kalichu lilijic a živil se exkrementy lilijice.
Fotografie
č. 2
Myslíme si, že se
jedná o
hlavonožce, příbuzného dnešním loděnkám
(- má osu vinutí mimo střed, nemá
výrazné žebrování, tak si myslíme,
že to není amonit, ale loděnkovitý
hlavonožec).
Pravděpodobně byli hodně hojní (silur, devon), asi neměli díky
vápenaté schránce moc nepřátel.
Sami byli zřejmě draví jako dnešní loděnky a
další hlavonožci.
Myslíme si, že by to mohl být Ptenoceras (silur)
Fotografie
3
Myslíme si, že se
jedná o
mechovku – období devonu, žili v koloniích,
vylučovali podpůrné schránky,
žili společně s koráli v mělčinách (potomci žijí dnes hlavně
v mořích),
živili se aktivní filtrací vody. Podle místa nálezu by se mohlo
jednat o Fenestellu exilis, živočichové
se živili planktonem.
Žily hlavně ordovik-perm, nikdy nebyly dominantní
skupinou.
Byly schopné tvořit svými schránkami útesy.
Potomci žijí dodnes
hlavně v mořích.
Fotografie
4
Myslíme si, že se
jedná o
trilobita-trojlaločnatce (stejně jako některé další fosílie v ukázkách)
Tohoto řadíme do
kambria
(ordovik + kambrium- největší rozvoj)
Trilobiti jsou
určovacím
znakem doby prvohor - žili jen v prvohorách.
Řadíme je mezi členovce
(vyhynulé), pevný krunýř za život několikrát svlékali jako dnešní raci.
Tělo
členěno na hlavu- hruď a zadeček.
Šlo o mořské
živočichy.
Zřejmě nebyli moc rychlými plavci (tvar těla),
asi se pohybovali při mořském
dně - bentičtí živočichové.
Fosilie by mohla patřit Conocoryphe, z období
kambria, zřejmě byl slepý.
Fotografie
č. 5
Myslíme si, že jde
o fosilie
stromatopor (Stromathophora) vyhynulé
skupiny mořských živočichů,
tvořili mohutné schránky z uhličinatu
vápenatého. Uspořádání měkkých částí těchto organismů není známo.
Bývají dávání
do příbuzenských vztahů s žahavci či houbami.
Stromatopory jsou známé od
kambria (prvohory) do křídy (křídy),
s maximálním rozkvětem v siluru a devonu.
Nejvýznamnějšími zástupci jsou rody Amphipora
a Actinostroma
Tady jsme moc dlouho váhali, vůbec si
nejsme jistí, nenašli jsme fotku žáné podobné fosílie!!
Fotografie
č. 6
I tady si myslíme,
že by se
mohlo jednat o trilobita, období devonu, Odontochile.
V období siluru a devonu už trilobitů začalo ubývat, mnoho druhů
vymřelo.
Předpokládá se, že je hojně lovily devonské dravé ryby.
Někteří trilobiti se
snad naučili stáčet (jako dnešní svinky), aby si chránili měkké břišní
části
těla.
Nalézáme i takové svinuté zkameněliny. Někteří se následně snad stali
predátory a dokázali se živit jinými trilobity (?),
ale není jasné, jak je
dokázali uchopit či usmrtit, neměli žádné zuby
více zde
!
Fotografie
č.7
Myslíme si, že se
jedná o
trilobita skupiny Spiniscutellum .
Více o trilobitech výše.
Fotografie
8
Myslíme si, že jde
o
pralilijici, možná Agaricocrinus
(americanus)
z období karbonu nebo lilijici, pra/lilijice žily jako
bentičtí živočichové,
přisedlí u dna moře v kambriu a ordoviku, měli
dlouhá nevětvená ramena kolem kalichu.
B)) prostředí
a vztahy organismů
Fosilie podle nás
pocházejí
z devonských vápenců (devon - období prvohor),
jedná se tedy o prvohorní
fosílie (Koněpruské jeskyně).
V devonu se na tomto území rozkládalo moře,
proto jde o mořské živočichy.
Protože žili na
stejném
území, docházelo mezi nimi ke kontaktu,
a to například tak, že plž Platyceras žil
v kalichu liljice a
živil se jejími výkaly, někteří trilobiti,
koráli i stromatropory byli zřejmě
potravní konkurenti, protože se živili detritem a mikroskopickými
organismy
při
dně moří, loděnkovití byli zase predátory, díky kostěnému „zobáku“
pravděpodobně konzumovali
jak trilobity, tak i stromatopory-pokud dokázali
rozbít jejich vápenaté a
uhličitanovápenaté schránky.
Schránky drobných živočichů zase vytvářely útesy –
jedná se o horninotvorné živočichy,
z jejich těl/schránek jsou dnes
oblasti ztv. devonských vápenců.
Problém
nám dělalo, že jsme neznali rozměry fosílií!!
z výsledků plnění našeho paleontologického úkolu
aby se s naší paleontologickou prací mohli seznámit i spolužáci.
C))Zajímalo nás,
jak je to
s fosíliemi na našem území v okolí Vsetínska.
Využili jsme zkušeností
a informací Ing. Františka Šulgana z CHKO Beskydy
(výprava na Léskové
- Uzgruň
(druhohory až
třetihory, křída - paleogén) a
publikace Příroda Valašska a webového zpracování této publikace :
(geologie)
a (paleontologie)
Na Uzgrůni bylo
zajímavé, že
v korytu malého potoka byl objeven nepřerušený
sedimentační sled mezi
svrchní křídou a spodním třetihorami - terciérem (paleocén).
Na základě analýzy nalezených mikrofosílií
(dírkovci, mřížovci, vápenatý nanoplankton)
zde byly zjištěny nové druhy
mřížovců a dírkovců, které jsou v současnosti zpracovávány (Bubík, Bak,
Švábenická, 1999).
Nejzajímavější pro nás je, že : Vsetín (čtvrtohory,
pleistocén)
Při kopání základů
budovy banky na Dolním náměstí ve Vsetíně
byla v roce 1937 nalezena v říčních
písčitoštěrkových sedimentech pleistocenního stáří stolička
mamuta srstnatého (Mamuthus
primigenius).
Fosilie je v depozitu Okresního
vlastivědného muzea ve Vsetíně (přízemí – viděli jsme!).
Proto jsme se
vydali také na
paleontologickou expedici do PP Vršky-Díly.
Navštívili jsme
také
virtuálně Muzeum Českého krasu v Berouně a zjistili, že zrovna
probíhá
Výstav sběratelů
zkamenělin.
Navštívili jsme virtuálně i Geopark Barrandien (odkaz)
Poznámka:
Na zpracování badatelského úkolu se podíleli
hlavně žáci
Geologickou
a paleontologickou expozicí v MRV
prošli všichni žáci,
lektorský program Příběhy Valašských kamenů absolvovali
deváťáci
a ti se prošli i geologickou částí stezky u zámku v rámci výuky
geologie.
Zdroje
informací:
http://www.trilobit.wz.cz/fos.html
- virtuální muzeum zkamenělin
http://www.paleontologie.cz/zkameneliny/ - více informací o
zkamenělinách
http://muzeum.geology.cz/d.pl?item=51
Kapesní atlas
zkamenělin, V.
Havětín a E. Knobloch, vydalo SPN, Praha, 1981