třetí kolo badatelské hry
informace pro členy kroužku i další zájemce...
stránky kroužku zde !
závěry 3. kola badatelské hry- plísně
22.4.2013
naše plísňová pokusná zahrádka se zápisovými listy, kde budou pověření žáci
zapisovat stav každé 2-3 dny, 1 sáček jev lednici
a teď co se dělo...
Zpráva z 3.kola badatelské hry Tajemství plísní
ZŠ Vsetín, Sychrov 97
duben 2013
Plísně
Dočetli
jsem se, že se jedná o nesystematické označení skupiny hub.
Asi
tedy o nevědecké (?), lidové, obecně používané, označení
skupiny hub.
I když všichni asi odhadneme co plíseň a je a jak
vypadá, když ji najdeme na potravinách.
Pro vědecké účely je
ale třeba znát jejich zařazení v systému.
Chtěli
jsme prozkoumat, co plísním svědčí a co ne.
Našim úkolem bylo
prověřit kdy a za jakých podmínek plesniví chléb.
Každá
skupina si vyslovila samostatnou hypotézu-předpoklad.
Hypotézy jsme tvořili k různým konkrétním situacím:
1)Vlhko a sucho
Myslíme si, že: plísním se bude dařit lépe ve vlhku.
Postup pokusu:
dne 16.4.2013 jsme založili pokus. Z jednoho chleba jsme ukrojili dva krajíčky.
První
krajíček K1 jsme dali do sáčku a mírně ho navlhčili vodou.
Vložili do krabice
(do tmy)
Druhý krajíček K2 jsme nechali volně, nenavlhčený také do krabice.
19.4. - K1 – první známky bílého povlaku- jako řídká vata – vlákna
-K2 – chléb vysychá, bez plísně
-K1 - „ložiska“ plísně v
kruhových útvarech, povlaky, plíseň černá, hustá
(kožíšek), silně zapáchá
-K2 – chléb zcela vyschlý, bez plísní
Domníváme
se, že naše hypotéza byla prokázána.
Nám v pokusu vyšlo, že
plísně lépe prospívají (rostou) ve vlhku než v suchu.
založení
pokusu vlhko-sucho
22.4.-
suchý chléb- bez plísní
2)Tma a světlo
Myslíme si, že: plísním se daří lépe ve tmě
Postup pokusu:
dne 16.4.2013 jsme založili pokus. Z jednoho chleba jsme ukrojili dva krajíčky.
První krajíček K3 jsme dali do sáčku a vložili do krabice do tmy.
Druhý krajíček K4 jsme dali do sáčku a nechali na světle.
19.4.-K3 i K4 zcela shodně vykazují slabé povlaky bílé plísně, rozsah stejný u obou
(do co plochy)
22.4.-K3 i K4 zcela shodně silnější kruhová ložiska plísně, namodralé, šedavé
Nepodařilo
se nám prokázat, že by světlo a nebo tma měly vliv
na růst
plísní přestože se to obecně předpokládá.
světlo-tma
světlo-tma
22.4.2013
3)Teplo a chlad
Myslíme si, že: chlad zpomalí růst plísní
Postup pokusu:
dne 16.4.2013 jsme založili pokus. Z jednoho chleba jsme ukrojili dva krajíčky.
První krajíček K5 jsme dali do sáčku a umístili do krabice ve třídě.
Druhý krajíček K6 jsme dali do sáčku a umístili do lednice.
19.4.-K5 -slabý povlak plísně na kůrce - „vatová“ vlákénka
-K6- nic, chléb čerstvý, mírně vlhký, vhodný i ke konzumaci
22.4.-K5 -silnější povlak plísně, ložiska kruhová, modravá
-K6- nic, chléb čerstvý, mírně vlhký, vhodný i ke konzumaci (7.den!)
Podařilo se nám prokázat, že chlad výrazně zpomaluje růst plísní.
chléb
z lednice 22.4. vypadal i voněl jako čerstvý
4)Kde se plíseň v chlebu bere? Může být už v mouce?
Myslíme si, že: zárodky plísní mohou být už v ingrediencích, ze kterých se chléb peče. Chceme to prokázat tím, že zjistíme, zda plíseň vyroste na mouce.
Postup pokusu:
dne 16.4.2013 jsme založili pokus. Do místy vypláchnuté horkou vodou a usušené jsme vysypali cca 20 dkg hladké mouky a vložili do sáčku. Ponechali jsme to na světle.
19.4.- na povrchu mouky je plíseň, černá, vysoká
22.4.-plíseň narostla do podoby vysokého „kožíšku“, páchne
Plísni se daří i v mouce. Domníváme se, že se v ní její zárodky už nacházely, pokud nebyla mouka kontaminována v té chvíli, kdy jsme ji sypali do nádoby, či ze sáčku, do kterého jsme ji vložili.
Mouka 16.4.
Mouka 22.4.
5)Druhy chleba a plesnivění
Myslíme si, že: krájený chleba sypaný semínky bude k plesnivění náchylnější.
Postup pokusu:
dne 16.4.2013 jsme založili pokus.
Jeden krajíček chleba jsme ukrojili z běžného chleba, nebaleného, nekrájeného- K7
Druhý krajíček K8 jsme vzali z tzv. Lámankového chleba sypaného zrníčky a semínky. Oba jsme nechali na světle v sáčcích.
19.4.-K7- drobné ložisko plísně, asi 1cm na jednom místě
K8 – chléb vlahý, čistý, vonící
22.4.-K7-plíseň rozšířená do vetší části krajíce, zelenkavá
K8 -krajíček bez viditelné známky plísně, jen vůně změněná... (plíseň se objevila 24.4.)
Naše hypotéza se neprokázala, byla vyvrácena. Krájený a balený chléb odolával plísním déle než chléb nebalený, označený jako „čerstvý“.
vlevočást
pokusu - chléb čerstvý, nekrájený a chléb krájený - sypaný
Plísně i páchnou...
Závěr obecně:
Zjistili jsme, že plísně jsou
saprofytické organismy.
Rozkládají organickou hmotu a z ní
čerpají živiny.
Podle našeho zjištění preferují vlhko, teplo
a ohledně světla a tmy se nám nic prokázat nepodařilo.
Prokázali
jsme, že plísně rostou i na mouce – jedné z ingrediencí,
ze
kterých se chléb peče, což nás překvapilo, suchá mouka nám
připadal „sterilní“.
Překvapilo nás také, že lépe plísni
odolal chléb lámankový, balený a sypaný semínky.
Plísně jsou krásné živé
organismy, které mají jistě v přírodě své místo,
To, že je
my lidé nemáme rádi, protože napadají potraviny a nám osobně
škodí,
neznamenám, že nejsou zajímavé. Některé druhy plísní
vytvářejí nejen látky jedovaté
a nežádoucí, ale také látky
člověku prospěšné – viz plíseň štětičkovec, Penicillium.
zapsala a vložila šev 25.4.2013
schůzka 15.4.2013 - příprava a založení pokusu
milí Heuréčáci, objevitelé,
zadání badatelské hry jako obvykle po přihlášení na : www.objevuj.eu
zde jen stručný výtah:
připomínám, že jsme se plísněmi už zabývali - naše plísňová zahrádka zde!
a teď stručný popis zadání od autorů hry
Tajemství plísní
1. Sepište si
všechny otázky,
které vás k tématu napadají, a vyberte jednu „zásadní “,
tedy tu
nejzajímavější, na kterou chcete znát odpověď. Měla by se týkat toho,
co a za
jakých podmínek se na potravinách plísně (ne)vytváří.
úkol:
každá skupinka si připraví své zadání, svou otáku, svou hypotézu!!
Už to umíme!!
Třeba:
-Jak máme uchovávat
chléb,
aby nezplesnivěl?
-Při jakých
podmínkách naopak
začne plesnivět nejdříve?
-Na jakých
potravinách roste
za vhodných podmínek plíseň?
-Jak ochráníme
potraviny
proti plísním?
2. Projděte si
znovu otázky a
vyberte jednu z nich, to bude vaše výzkumná otázka.
Potom stanovte vaši
hypotézu
– tedy předpoklad nebo zajímavé tvrzení, které se pokusíte ověřit.
Jinými
slovy: Napište, co si myslíte (jasnou, stručnou a výstižnou odpověď na
vaši
vybranou výzkumnou otázku).
Hypotéza: Tedy
myslíme si,
že… (např. chleba je náchylnější k plesnivění více,
pokud je vystaven
přístupu vzduchu) a můžete (ale nemusíte) dodat, proč si to myslíte.
Hypotéza: Plísním
na chlebu
se daří lépe, když necháme chléb na stole, než když ho schováme, např.
do
ledničky.
Hypotéza: Balený a
krájený
chléb je náchylnější k plísním než celý, čerstvý chleba.
3. Navrhněte,
naplánujte a
proveďte pokus, který ověří vaši hypotézu (tedy zjistí,
jestli se váš
předpoklad potvrdil nebo ne). Vždy si veďte o jeho průběhu záznamy.
Využijte popis
navrhovaných
pokusů, uvedený níže – a samozřejmě je upravte podle toho, co chcete
zjistit.
Průběh vlastního pokusu si zapište.
4. Vyhodnoťte
výsledky a
sepište závěry.
Zdokumentujte, co
se stalo,
sepište závěry a v ideálním případě je ještě doplňte o fotografie
listů
nebo náčrtky.
Napište, co zajímavého jste objevili: Jaký je závěr? Potvrdili,
nebo vyvrátili jste vaši
5. Prezentujte
výsledky a
případně naplánujte další bádání.
Sepište celý proces
vašeho
výzkumu a výsledky nám zašlete spolu s fotodokumentací nebo
nákresy.
Pokud
máte nějaké náměty na další pokusy, nápady, otázky atd., napište je
taky!
Náměty na
pozorování a pokusy
Prozkoumejte
podmínky, při
kterých se tvoří na chlebu plíseň!
a)
Vlhko
Pokus:
Vezměte dva
krajíčky chleba. Jeden vložte do igelitového sáčku, druhý ponechte
volně na
vzduchu.
Oba krajíčky chleba nechte v místnosti ve tmě (např.
zakryté krabicí), při pokojové teplotě.
Pozorujte, za jak dlouho (po kolika
dnech) se na chlebu vytvoří plíseň. Svá pozorování si zapište.
Co vidíte –
v jakém
prostředí (vlhkém – suchém) se vytvoří plíseň na chlebu?
b)
Teplo
Vezměte dva
krajíčky chleba a
vložte každý z nich do igelitového sáčku.
Jeden krajíček chleba vložte do
chladu a tmy (lednice), druhý ponechte v místnosti při pokojové
teplotě,
ve tmě (zakrytý krabicí).
Pozorujte, za jak dlouho (po kolika dnech) se na
chlebu vytvoří plíseň. Svá pozorování si opět zapište a zdokumentujte.
Co vidíte –
přispívá teplo a
vlhko k růstu plísní na chlebu?
c)
Tma
Vezměte dva
krajíčky chleba a
vložte každý z nich do igelitového sáčku.
Jeden krajíček chleba vložte do
tmy (zakryjte ho krabicí) v místnosti s pokojovou teplotou,
druhý ponechte
v místnosti s pokojovou teplotou na světle. Pozorujte, za jak
dlouho (po
kolika dnech) se na chlebu vytvoří plíseň.
Svá pozorování si zapište.
Námět na obměny:
Stejné pokusy
můžete provádět
s různými druhy chleba (např. bílý chléb, chléb vícezrnný, žitný).
Po práci si vždy
umyjte ruce
a k plísním nečichejte (někteří lidé mohou být na spory plísní
alergičtí).
zapsala šev 14.5.2013